Mí malí přátelé

2. srpna 2018 v 15:17 | Maggie Veggie |  Zvířecí kamarádi

V tomto článku bych vás chtěla seznámit s přáteli mému srdci nejbližšími, a to s našimi čtyřnohými miláčky. Lásku ke zvířatům jsem ve svém životě nikdy nemusela nijak zvlášť pěstovat, protože byla vždy mou přirozeností. Úcta a obdiv k přírodě jsou pro mě naprostou samozřejmostí. Není to pouze nějaká naučená role, tak trochu si myslím, že jsem se s tímto kladným postojem ke všemu živému už narodila. Když se potřebuji uvolnit nebo si prostě jen spravit náladu, vždy vyhledám něco z darů Matky Země. Ať už se jedná o obyčejnou procházku někam do hezkého terénu, při níž jakoby se starosti zcela vytratily nebo je to právě hra s mými zvířecími kamarády. Někdy mi postačí ke spokojenosti i pohled na krásnou, drobounkou kytičku, a vím, že je vše, jak má být.
Doufám, že lidí s podobným přístupem k přírodě je ještě stále dost, protože jinak by dle mého názoru jakýkoli vývoj civilizace postrádal svůj smysl, kdybychom ve svých myslích a srdcích především, zapomněli na svůj dávný prapočátek.
I já samozřejmě ráda používám moderní techniku. Ať už se jedná o dnes tak banální věc, jako je mobilní telefon nebo třeba i elektrickou kytaru, na kterou si občas s radostí zahraji. Myslím si, že popřít dění okolo sebe a zcela se odvrátit od výdobytků civilizace není zrovna to nejrozumnější řešení, jak se navrátit ke kořenům. Každá mince má dvě strany, a to jak, s věcmi naložíme, záleží pouze a opět na každém jednotlivci. Nicméně představa, že by se časy budoucí měly odehrávat pouze v rámci virtuální reality, mi taky nezní zrovna lákavě.
Myslím si, že veškerá existence je jednoduše a prostě založena na principu rovnováhy čili harmonie. A jsem přesvědčená o tom, že ji najdeme úplně všude. Někdy tedy stačí se pouze tomu věčnému balancování z jedné strany na druhou trošičku přizpůsobit a pak by to mělo vše jít lehčeji a mnohem lépe.
A koho, že vám to dnes vlastně představuji?

 

Nový začátek

28. července 2018 v 12:08 | Maggie Veggie |  Osobní

Říká se, že každý začátek je těžký a věřte nebo nevěřte, dávám tomuto rčení za pravdu. Dnes je tomu přesně týden, kdy jsem se rozhodla přejít od teorie k praxi a naprosto změnit svůj postoj vůči jídlu. Kdybych se mohla oznámkovat v rámci teorie, pak bych si s přehledem dala jedničku podtrženou s deseti hvězdičkami k tomu, o to horší hodnocení bych pak udělila svým praktickým schopnostem.
Jsem přesně tou ženou, kterou různé diety, omezování se, sportovní pokusy, následné hubnutí a opětovné tloustnutí, provází celý život. Nikdy jsem neměla postavu modelky, i když svou výškou 175 cm do této kategorie docela slušně zapadám. Jenže ta váha, mrška jedna, se stále nechce vejít do společensky přijatelných norem.
Většinu svého dospělého života jsem prožila s lehkou nadváhou. Nelíbilo se mi to. Snažila jsem se to změnit. Někdy jsem byla v tomto snažení úspěšnější více, jindy méně. Jenže v roce 2005, ano uznávám je to už dlouhá doba, jsem vážně onemocněla a vlivem léčby a s tím související změnou životního stylu, má váha během jediného roku vystřelila raketově vzhůru a od té doby se jí moc nechce poklesnout. Věřte mi, že za těch šťastně nešťastných 13 let jsem učinila bezpočet pokusů o zhubnutí. Někdy se mi podařilo dát dolů i 25 kg, jindy jen pár kilo, ale suma sumárum, to nikdy nebylo trvalé a udržitelné. Většinou jsem hodně hladověla a s tím samozřejmě souvisely i nepříjemné pocity, které tyto pseudodiety provázely. A aby to bylo v mém životě ještě zapeklitější, tak jsem si před dvěma roky vykloubila koleno, což mělo za následek naprostou devastaci mých kolenních vazů. Takže operace ani dlouhý pobyt na lůžku mě logicky neminuly. Ale dostala jsem se z toho, a to z hlavního důvodu, že jsem to tak prostě od první chvíle po úrazu chtěla. Moje prognóza nezněla vůbec poeticky, ale já jsem si naprosto odmítala připustit, že bych do budoucna byla zbavené osobní svobody, kterou pro mě pohyb rozhodně představuje. Nyní jsem v takové fázi, kdy bez větších problémů zvládnu ujít i několik kilometrů, a to i v horším terénu, takže na nedostatek pohybu si rozhodně nemůžu stěžovat.
Ale abych se vrátila k hubnutí. Strategie, kterou jsem nyní zvolila, je jiná než ty předchozí. Už to není o hladovění, ale o kompletní změně jídelníčku. Vím, že ve společnosti stále panuje názor, že člověk je již od pravěku všežravec, a že maso do jeho jídelníčku rozhodně patří. Já tento názor ale nesdílím. Pravěk máme dávno za sebou. Žijeme v době velkých možností a volba toho, co do svého těla přijímáme záleží pouze na nás. Já již dlouho vím, že má letitá volba byla špatná až do morku kostí. Jídlo pro mě bylo vždy velmi účinným antidepresivem. Objevil se problém, tak hurá něco sníst, hlavně ať už se nemusím trápit a endorfiny letí směle vzhůru!!! Jenže takhle už to ve svém životě řešit nechci. K přechodu na vegetariánství jsem se připravovala už dlouhou dobu, ať ve své mysli, či studiem nejrůznějších materiálů. Konečné rozhodnutí padlo minulou sobotu, kdy jsem maso prostě rázně a bez debat vyškrtla ze svého jídelníčku. A výsledek? Dvě kila váhy jsou dole, bez toho, abych se mučila hlady. A navíc se cítím mnohem lépe po fyzické i psychické stránce. Vím, že budu pokračovat dál. Tuto změnu nevnímám, jako nějakou další dietu, tu velkou kamarádku jojo efektu, nýbrž jako ten "Nový začátek". Začátek změny přístupu sama k sobě, ke svému tělu, k přírodě a především je to pro mě cesta ke splnění si svého největšího životního snu, a tím pro mě zdravé a štíhlé tělo prostě je. Nechci už pouze snít, naopak chci žít svůj sen a vy, milý návštěvníci mého blogu můžete být u toho. Tento blog bude takovým tím virtuálním průvodcem, který mě bude na mé cestě provázet, a kdybych to náhodou chtěla vzdát, vždy sem rychle nahlédnu, hodím zpětný chod a pokorně se vrátím přesně tam, kde chci být, na cestu za svým vlastním, lepším já. Vás milí čtenáři prosím o jediné: "Držte mi palce, protože vím, že nic není jednoduché a zároveň mě motivujte, protože motivace je matkou kreativity, a tu já chci naplno využít i v procesu přeměny ženy s přebytečnými kily neustále bojující, na ženu spojenou sama se sebou, se svým životem a se svým tělem především.

Maggie Veggie Mrkající


Kam dál

Reklama